Anděl

Lidičky, jaký jste měli den?

Já totiž miluju dnešek a nějak mám potřebu se podělit o takovou zvláštně silnou příhodu, která je o neSKUTEČNÉ dětské bezprostřednosti a vnímání. Já prostě miluju děti a přeju všem, aby v sobě v jakémkoli věku to své vnitřní dítě také našli. A klidně ať si řeknou, že jste blázniví, možná trapní? Tak co, život z pohledu dítěte je fakt krásný. Mohu potvrdit!

Kromě toho, že jsem si dnes užila moc fajn Áňa vystoupení na dětském dnu v Doubravici nad Svitavou, vydala jsem se s kamarádem Pavlem Šmerdou na koncert moji hoooodně oblíbené kapely Mirai.

Kluci byli klasicky úžasní, užila jsem si celý koncert, ale jeden - JEDEN MOMENT - byl prostě jedinečný.

Během toho, co jsem pařila v davu na úžasné Miraiovské písničky, přiběhla za mnou moje malá fanynka Natálka, kterou jsem poznala na svých dětských Áňa akcích. Bylo to moc milé, ta dětská bezprostřední radost a láska je úžasná. UŽ tohle bylo úžasný, ale potom....

....kluci začali hrát píseň Anděl, která je hodně emočně silná a během této písně za mnou znovu přiběhla Natálka a pevně chytila můj přívěšek, který nosím na krku a který držela skoro až do konce písničky a takovým zvláštním pohledem se mi dívala upřeně do očí. Byl to fakt neUVĚŘITELNĚ silnej okamžik. Jakoby se zastavil čas.

Hádejte, co mám na tom přívěšku?