Děkuji za inspiraci!

Upřímně a narovinu, jsem na týhle fotce fakt divná, žirafa (vzala jsem si podpatky🤦🏻‍♀️😂) s obrovskou hlavou.😁

Ale vlastně tu vůbec nejde o mě. Mám tu fotku ráda, páč je tam i Zuzka, která mě mega potěšila tím, že mě pozvala na svoji autogramiádu a křest knihy Linda a asi ani netuší, jak moc mě inspirovala a asi i změnila život.

Má fakt můj obdiv, jelikož je to už její 3. kniha. Jak to všechno přečtu, dám VÁM echo, jaký to bylo, ale cítím, že budu nadšená. Protože jen co jsem vstoupila do knihkupectví, hned u pokladny mi jedna paní, která si zrovna knihu kupovala, básnila o tom, jak jsou všechny předešlé úžasné a že si je prostě musím přečíst.

Pak jsem šla do 3. patra, kde se křest konal a byla tam tak dobrá krásná energie, že se to nedá popsat. Od té doby, co se každodenně věnuji Havajské metodě Ho´oponopono (povím zas někdy příště - totální transformace mýho i Vašeho života a úlet světa), tak jsem tady na tu energii, co vyzařuje z lidí a prostoru, mega citlivá. Celou dobu mě zaplavoval tak krásný pocit po celém těle, že jsem to sama nechápala a zadržovala jsem slzy dojetí, páč mám pocit, že kdybych to pustila, tak začnu asi nahlas vzlykat.

Jde vidět, že Zuzka je vážně skvělej člověk, protože si přitáhla kolem sebe dobrý lidi, kteří jí přišli popřát a ze kterých ta přejícnost a hezká energie vyloženě vyzařovala. Bylo mi tam moc hezky.

A hlavně tolik věcí, co Zuzka říkala, se mnou tak rezonovaly.

Např., že jí často chodí nápady ve vaně.😁

Tohle mám úplně stejně. Ve vaně jsem napsala skoro celý námět na příběh Svět splněných přání - první díl Princezna copatá. A jsme u toho.

Námět, i když asi jen pár A4 textu, kterej mám víc jak rok a půl  v šuplíku a celej příběh o několikati dílech několik let v hlavě nebo někde ve mě. Jenže nejsem schopná to dodělat, vydat... něco, nevím, co to je, mě pořád brzdí, pořád to chci mít tak dokonalé, že to prostě nemůžu dodělat. Je to úlet. Lenost. Nedisciplinovanost nebo nedostatek odvahy. Přitom ten příběh je dokonalej. Miluju ho a když tvořím, brečím u toho, směju se, dělám divný věci. Část je metafora na můj život, část je představa, která se mi odehrává vpravo nahoře nad mojí hlavou.🤦🏻‍♀️ Prostě blázinec.

No a k věci. Zuzka, jak popisovala, jak začala s psaním, vydáním první knihy apod., tak mě tak moc inspirovala, že si to ani neumí představit. Mám chuť opět pokračovat. Mám pocit, že přesně vím, co mám dělat.

Potom jsem šla spontánně ještě potřetí do kina na film Bohemian rhapsody a  pocit z autogramiády se jen umocnil. Opět ten film se mnou tak zarezonoval. Tím, že některý situace mi nastavují zrcadlo, poznávám tolik samu sebe. Vyvolává to ve mě silné emoce, ve mě se vždycky něco jakoby čistí a opět jsem celý film probrečela.

Všechno je to totální úlet. Čím dál víc se přestávám bránit tvořit a nechávám sebou proudit ten ,,dotyk nebes," jak říká Freddie aneb ,,to, k čemu jsme tu byli stvořeni!" 

Věřím tomu. Nic se neděje náhodou a těším se na den, až přestanu mít konečně strach a budu už jen sama sebou.

Šla jsem psát pouze popisek k fotce a jaksi jsem se rozepsala.😁No vidím to tedy spíš na článek, tak to teď nejspíš čtete na mém blogu.

Konečně vím, co to ten SVĚT SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ je a kdo je ta Princezna Áňa, o který mám pro děti i písničku a která bude mít i svůj První koncert v životě.

To první je příběh, a to druhé je hlavní postava příběhu a zároveň velká součást mě. Vše, co tvoříme, je vlastně naše součást. Princezna Áňa bude jedno z mých dětí, které si s dovolením i zahraju. Ale jednou bych chtěla do mé role obsadit i nějakou herečku a na celý příběh se jen tak podívat. Dokonce mám v šuplíku - i když jak jinak než hodně na koleně - napsaný scénář k takové Dětské muzikálové show na motivy tohoto příběhu.🤦🏻‍♀️😁 Tak snad se mi to podaří všechno zrealizovat. Pořád se hledám, je to správnej blázinec. Baví mě ta cesta, a to je myslím důležitý. Baví mě žít, i když se mi pořád tak všechno mění. 

Tak co.

Jsem prostě umělec.

A Zuzi… ještě jednou moc DĚKUJI nejen za INSPIRACI!❤️🙏