Můj divnoskvělej rok 2017

Zrovna se tak zamýšlím...ten rok 2017 byl tak strašně divnej, až byl vlastně skvělej. 😊 Pro mě to byl rok neskutečných výkyvů a ponaučení, zážitků i těžkých pádů. Byl to jeden z nejtěžších roků, ale myslím, že mě nejvíc naučil a uvědomila jsem si, že všechno je fakt pomíjivý a nemá cenu se za každou cenu jen někam hnát. Dosažené cíle jsou boží věc, chvilková radost, ale důležitá je stejně ta cesta životem a je jedno jestli seš v našem světě ,,někdo" nebo ,,nikdo". Jsme trošku magoři, jak jsme se začali dělit na lepší a horší a taky to debilní hodnocení lidí, jako bychom snědli všechnu moudrost světa a vlastně jednoduchá lehkost bytí je stejně největší blaženost, pro kterou se stačí rozhodnout. Jenže máme strach, že nám snad něco uteče??? 😊

No dost filozofování, projíždím si fotky z roku 2017 a jsem fakt blázen do čeho všeho jsem se pustila, ale tak cooo.... Zkusit se má všechno. 😊

A na co budu vzpomínat? Tak třeba na to, že jsme konečně měli poprvé tiskovku Dívky ČR v Praze, poprvé se o Dívce napsalo na Super.cz, hrozně jsem vždycky něco takovýho chtěla, dostat se tady do toho světa, ale pak jsem zjistila, že mě to stejně šťastnější neudělalo.:)) Jen nás to stálo fakt dost peněz, který nám pak trošku chyběly. 😊 Možná budete překvapeni, v roce 2018 tuto blbost opakovat nebuduuu. 😊 Tomu se říká ponaučení.

Za co budu určitě vděčná, tak to je přírůstek do mojí hodně blízké přátelské rodiny, a to je můj nejlepší kamarád Peťa Letfus, v nejhorší chvíli, kterou jsem v tomto roce zažila, tam prostě najednou byl a jak se říká, všechno špatný pro něco dobrý a děkuji Ti Peťo, fakt jsi tam byl.

Už se začínám nějak moc rozepisovat, tak to zkusím ve stručnosti.

V tomto roce jsem taky byla na nějakej čas roadmanažerka mýho oblíbenýho zpěváka a kamaráda Pavla Callty, vlastně tohle byl dost úlet v mým životě a vůbec mi to nešlo. 😊 😊 Ale zkušenost k nezaplacení, sice mě málem zabila, ale bez toho by nebyl Peťa atd. atd., takže už chápu, proč se to všechno stalo. 😊

Taky jsem navázala dost zajímavou spolupráci ohledně rekreačního střediska, mohla jsem být asi celkem brzo dost bohatá a hlavně bydlet v mým vysněným lese, ale.... Najednou, když to uděláš ze dne na den, začlo se hroutit vše kolem, a to jsem nechtěla. Takže jsem se toho raději vzdala a jsem za tohle rozhodnutí ráda.

Co dál se dělo? Uspořádali jsme tábory 1 team s Pavlem Calltou a Deny, na příští rok tohle určo vytuním, jelikož tábory ty to zrovna dost schytaly tady tu mou životní krizi.

Ale i tak na letošní tábory budu mega vzpomínat. Poznala jsem boží děti, miluju prostě tábory, táborák, pohodu, přírodu.

Určitě se mi tento rok ještě více zlepšil vztah s mými rodiči, nějak tak při mně stojí, ať se děje cokoli, a to je moje největší bohatství. Stejně tak moje ségra Deny, do té naší letošní šlamastiky jsme se dostaly obě, ale jak je vidět, my dvě už musíme zvládnout všechno, protože to bylo fakt šílený. Ale co tě nezabije, to Tě posílí. No a i díky největší krizi v životě jsme možná potkali jednoho z nejúžasnějších lidí, našeho kouče a podle mě tak trochu anděla tady na planetě Matě Koleničky, bez něj bych si šla možná fakt hodit mašli. 😊😊😊

Joooo a mega luxusní zážitek v roce 2017, na kterej NIKDY NIKDY nezapomenu, byla účast na Mistrovství světa v umělecké činnosti v Americe. Byly to ty nejkrásnější dny, co jsem kdy zažila. O tomhle více jindy, protože to je na knihu, kterou jsem už začala psát, tak ji brzo vydám aspoň jako e-book, protože to si fakt musíte přečíst a já taky, protože tam se stalo tolik věcí, tolik prekérek, můj snad největší trapas v životě, no a hlavně vypadalo to do poslední chvíle, že tam ani neodjedeme a nakonec jsem si přivezla dvě stříbrný medaile z rapu a herectví, což je úlet roku a kdybych já debil uměla aspoň trošku líp anglicky, tak dostanu i stipendium na hereckou školu v New Yorku.... Chápu, že si teď říkáte, jak jsem teda mohla dostat medaili, když neumím anglicky.... Noooo to vám všechno povím v knížce. 😊 Tam jsem si uvědomila, jak je fakt blbost brát život tak vážně a díky Americe jsem začala znovu žít, byl to zvrat mýho života, pak mě dost povzbudila ségra Deny a pak přišel Maťo, a tak nějak všechno samo a zároveň vlastně nic. 😊 Když si to tak člověk uvědomí - nic není důležitý a zároveň je důležitý úplně všechno.

Jinak jsem mega vděčná, že do Ameriky nakonec odcestovaly alespoň dvě účastnice Cvicsnami Barča a Anička a také že se poprvé zahraniční soutěže zúčastnila vítězka naší Dívky Domča a měla tam dost úspěchů, takže to jsem si fakt moc přála. A letošní vítězka díky Dívce pojede do Ameriky zas, takže paráda.

No a když jsme u té dívky, tak letos se zvládlo opět boží finále v brněnském Boby centru, bylo přes 900 diváků, makal na tom celý můj úžasný team a jsem na tuto práci moc pyšná.

U všech těch událostí při mně stála pořád i moje Editka, která krásně vede Cvicsnami a o Cvicsnami a děti v něm se přímo božsky stará Kamča. Jsem za to mega vděčná, jelikož Cvicsnami tu moji krizi a tady ty aktivity pocítilo asi úplně nejvíc. Mám mega prekérku, že se ve mně úplně ztratila soutěživost a tak nějak některý věci už nedokážu, co dříve. Jednu chvíli jsem přemýšlela, že Cvicsnami skončím, ale teď mám nový motor, uvědomila jsem si, že pohyb fakt miluju, takže v mém Áňa světě bude mít Cvicsnami stále své důležité místo. Sama jsem se letos opět vrátila k trénování dětí v nezávodních kurzech a také k předcvičování dospěláků a jsem tam moc šťastná. Jen jsem právě letos zjistila, že mě nebaví organizovat, miluju vystupování, předcvičování, jen tak být s dětmi, ale nesnáším cokoli organizovat. Takže pokud to čteš a chceš nějak pomoct s touhle složkou v mém Áňa světě, už teď Tě miluju a přidej se k nám!!! 😊

U Dívky ČR jsem letos udělala novinku, že jsem se vzdala role výkonné ředitelky a jsem vděčná, že ji převzala moje Deny. Já se alespoň mohu věnovat mojí oblíbené umělecké části a musím se přiznat, že s Víťou rejžou už máme velký kus scénáře daný dohromady a příští rok to bude pecka. Dokonce budu na Dívce i vystupovat a finalistky budou mít svoji písničku!!! Těším se na to. 😊 A jsem celkově vděčná za Vítě v mém životě. My jsme taky dvojka roku, co se chvíli dokonce nenáviděla, no a překonali jsme to a už dlouhodobě se máme fakt rádi.

Největším zjištěním v tomto roce pro mě bylo, že se chci naplno věnovat dětským akcím, dětským písničkám a navazuji novou velmiiiiii zajímavu spolupráci. Tuhle věc chci dělat do konce svého života na full time. Miluju děti, miluju vystupovat, dělat kraviny a taky miluju být princeznou, a tou jsem díky bohu několikrát v roce 2017 také byla.

Co se dál dělo?

Miluju pořád Ledové království.

Navázala jsem boží spolupráci s Barvám neutečeš a předcvičovala asi 5-ti tisícům lidí. To byla euforie roku.

Začala jsem nosit nadkolenky a z Princezny copaté je i princezna nadkolínka. :)

Jooooo málem bych zapomněla. Splnil se mi jeden dost velkej sen. Kdysi jsem si do deníčku Splněných přání napsala, že bych chtěla hrát v něčem s Tomášem Klusem. Bylo to šílený přání, jelikož jsem nikdy v ničem nehrála, no a byla jsem zrovna na táboře a telefon od Milánka, jestli chci hrát v jeho klipu společně s Tomem Klusem. Takžeeee jsem byla fakt happy. Toma mám prostě ráda a jsem vděčná za přátelství s celým Recyklus teamem, protože Klusíkovci - to je místo, kde jsem vždycky šťastná a vždycky se tam dostanu do klidu a Tomíkovy písničky prostě miluju.

Jsem mega vděčná i za spřátelení se s kapelou DC Radio, jsou to moooooc fajn kluci, za poznání Milánka v mém životě, kterého mám moc ráda.

Jsem také mega happy za všechny možný koncerty, které jsem v roce 2017 prošla a že jich bylo a celkově jsem se zamilovala do hudby, začala jsem chodit do zpěvu, joooo a ještě jednou k Americe, jsem mega ultra vděčná za seznámení s režisérem Lvího krále Justina Kopplina, kterej - pozor - mě dokonceee začal sledovat na instagramuuu!!! 😊 Né chápu, že tohle vás nezajímá, ale byla jsem za to vážně šťastná jak největší puberťák. Taky jsem vděčná za seznámení s Filipíncem Noelem, do kterýho jsem se dokonce na chvíli zamilovala a byla jsem přesvědčená, že se budu jmenovat Áňa Lopez a přesvědčila jsem i všechny okolo. 😊

Jsem vděčná, že mezi mé blízké přátele stále patří Pavel Callta, člověk, kterého mám moc ráda a se kterým bychom měli dostat metal za to, jakou krizi jsme překonali, a že jsme se fakt nemuseli, ale tento člověk ví o mě fakt skoro všechno a jsem ráda za bláznivý rady, které si navzájem dáváme, jsme prostě někdy jak děti, jak brácha a ségra. A taky jsem mega vděčná, že jsem se v Americe mohla potkat a mohla být s Romčou, mojí spřízněnou duší od střední. To by bylo na knihu, ale Romi, díky za vše, co jsi tam pro nás udělala. Romča je skvělej člověk.

Jo a taky jsem si v tomhle roce nechala udělat trvalou, jelikož jsem se vzhlídla v Natalii Oreiro, lidi, co máte vlnitý vlasy - je to fakt děs, běs, otrava, chápu, že si je rovnáte. 😊 Taky to teď někdy dělám.

A jinak mega děkuju lidem, co jste stále už roky a roky v mém životě. Vy prostě víte, kteří to jste (nedám všechny, ale třeba Pavel Šmerda, Niki, Dan, Davča, Terka Dohnalíková, malá Deniska od bráchy - tu miluju a spoustu dalších, nemám ráda vyjmenovávání, protože zapomenu na toho nejvíce důležitýho člověka určitě, děkuju všem partnerům dívky, děkuju už navždy Lukymu a dalším a další) a mám vás ráda.

Událost roku bylo taky potykání s Petěm Svozílkem, u kterýho jsem si vybrala svatební šaty, takže - teď už jen toho prince??? Takže milí pánové, v roce 2018 už bych fakt chtěla kluka, takže ať se laskavě ten pravej už fakt ukáže. 😊 Joooo a musíš být hodně trpělivej a nejspíš si budeš muset vařit, jelikož to já neumím, ale umím super raw stravu, jooo no vidíte to, v roce 2017 jsem přešla na raw stravu a s malými výkyvy to fakt držím (neodolám rybám - takže jsem fish-vitarián 😊).

No a myslím, že až sem to normální člověk nemohl dočíst, takže pokud jsi to dočetl až sem, tak jsi fakt frajer a tý jo, nejraději bych Ti za to něco slíbila. Ale jelikož moje předsevzetí je - NESLIBUJ!!!, tak se pokusím to aspoň nějakou chvíli vydržet.

Tak jooooo lidi, happy new year, neberme se tak vážně a pojďme si to užít. Říkám si, že už jsem se vynasnažila až až, takže v roce 2018 prostě jen budu a počkám, co si pro mě ten mistr pan rok 2018 vymyslel. Samozřejmě přání v kouzelném deníčku splněných přání stále jsou, ale rozhodla jsem se, že prostě letos budu odpočívat a pokud mají přijít letos, tak přijdou. Pokud nééé? Věřím, že to přežiju a že to i tak bude jízda!!!!!! 😊

Tak já už se fakt loučím. 😊

Hlavně ať jsme zdravíííí a taky ať jsme na sebe milí a hodní!!!!

Mám vás ráda. 😊

Vaše Áňa